cs

Krásno radí

Nejlepší špekáčky nejsou buřty

Jak a kdy přišel na svět proslavený český uzenářský výrobek, už přesně nezjistíme. Víme však, že na Zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891 vyrostla kompletní strojní uzenářská dílna, ve které se pod názvem uzenky udily špekáčky a prodávaly se s křenem a rohlíky. Lidem chutnaly, a tak se začaly vyrábět ve velkém.

Jak na opékání? Základem je kvalitní špekáček a trpělivost

Oheň plápolá, pivo se chladí, kytary jsou naladěné. Je čas přistoupit k tomu nejdůležitějšímu – k opékání špekáčků. Připravte si pruty a ostré nože a vyzbrojte se trpělivostí. Nic se nesmí uspěchat.

Není nad opékání špekáčků pod širým nebem Víte, jak postavit ohniště a jak rozdělat oheň?

Umíte rozdělat oheň za deště a pak jej pět minut udržet? Pokud ano, náleží vám právem skautský bobřík ohně. Nám ostatním bude stačit, když se podaří rozdělat oheň za pěkného suchého počasí a udržet jej alespoň tak dlouho, dokud se neopečou všechny špekáčky.

Co s sebou na cesty? Kápézetku a dobrou náladu

Ať už vyrážíte do exotické divočiny, nebo jedete jen pár stanic vlakem k veřejnému ohništi, vyplatí se mít s sebou základní vybavení i něco navíc pro případ nouze. Pokud jste ostřílení výletníci, určitě jste si vytvořili vlastní verzi skautské krabičky poslední záchrany, kterou máte vždy v batohu. A nezapomeňte na zápalky, aby bylo na čem opékat!