cs

Jak pomoci vašim blízkým při zranění – základy zdravovědy

I krásné okamžiky u letního táboráku nebo při pobytu v přírodě se mohou velmi snadno a rychle změnit v dramatické chvíle, kdy je více než kdy jindy zapotřebí zdravý úsudek, rychlé jednání a odborná pomoc. Ačkoliv si to mnozí z vás nepřipouštíte, úraz nebo jiný stav, který vás může ohrozit na zdraví i na životě se může přihodit až nečekaně snadno a rychle.

Již jsme vás seznámili s tím, co si s sebou vzít do tzv. KPZ (krabičky poslední záchrany), ve které byl základní set pomůcek pro poskytnutí první pomoci. Nyní se podrobněji seznámíme s tím, jak tyto pomůcky použít v praxi a jak rychle vyřešit svízelné situace, co kterých se můžete dostat.

Základy první pomoci 

  • I v autoškole a různých školeních bezpečnosti se jako první pravidlo říká, myslete v první řadě na vlastní bezpečnost. Pokud se někomu z vašich blízkých stane nečekaný úraz nebo jiná událost, zjistěte, zda i vám nehrozí z okolního prostředí další nebezpečí (hmyz, zvířata, prostředí) a použijte ochranné pomůcky z KPZtky (gumové rukavice).
  • Volejte na tísňovou linku 112 nebo přímo záchranářům na číslo 155. Vhodnou alternativou je také mobilní aplikace Záchranka, která záchranářům sama zavolá, udá vaše souřadnice a pomůže vám s řešením řady potíží. Záchranáři po vás budou chtít následující údaje:
  1. Co se stalo a kde.
  2. Co konkrétně se stalo a komu (úraz, otrava, nehoda, nemoc)
  3. Popis zranění, pohlaví a věk zraněného a počet zraněných.
  4. Jestli a jak někdo poskytuje první pomoc.
  5. Vaše jméno a telefonní číslo pro zpětný kontakt.
  • NIKDY nezavěšujte telefon na tísňovou linku jako první. Operátor záchranné linky se vás může doptat na další dotazy nebo vám poradit, jak poskytnout první pomoc.
  • Pokud jste sami, zkuste zavolat hlasitě o pomoc a získat tak pozornost dalších lidí ve vašem okolí.
  • Poskytněte první pomoc podle pokynů záchranářů na tísňové lince. Na telefonu zapněte hlasitý odposlech, abyste měli volné ruce, ale slyšeli jste pokyny záchranářů.
  • Pomozte i dalším zraněným (je-li jich více), kteří nejsou v přímém ohrožení života.
  • Počkejte na příjezd složek IZS a řiďte se jejich pokyny.

Jak poskytnout první pomoc?

Pokud je zraněný při vědomí, dýchá a masivně nekrvácí, nemanipulujte s ním.

Zavolejte na tísňovou linku, udržte zraněnému tepelný komfort a vyčkejte na příjezd záchranářů. Se zraněným buďte v kontaktu, uklidňujte jej a hlídejte jej pro případ, že by se zdravotní stav zhoršoval.

Pokud je poškození v bezvědomí

Zkontrolujte především přítomnost závažných krvácení a základní životní funkce – dýchání a přítomnost pulzu. Dýchání zjistíte po přiložení ucha nebo ruky k ústům nebo na vrchní část břicha (trojuhelník). Sledujte také pravidelnost a hloubku vdechování a vydechování. Tlukot srdce je však v kritické situaci jen velmi obtížné rozpoznat.

Zraněného v bezvědomí poznáte nejsnáze tak, že jej štípněte nebo mu způsobíte jiný bolestivý podnět a ten nereaguje.

Pokud má zraněný potíže s dýcháním, uvolněte mu dýchací cesty. Mírně zakloňte hlavu a přizvedněte bradu vzhůru (pokud zraněný leží). Pokud má zraněný nějaký předmět v ústech nebo zapadený jazyk, uvolněte jej vytažením rukou nebo úderem ruky do zad (pokud zraněný stojí a dusí se).

Závažné krvácení

Při masivním krvácení není čas na otálení. V krizových případech použijte k stlačení rány vaše prsty, ale lépe tlakový obvaz, nebo jakoukoliv čistou savou látku, kterou máte po ruce. Lze použít i tričko. Menší úroveň hygieny je v danou chvíli méně důležitá než riziko vykrvácení.

  • Pokud je v ráně jakýkoliv předmět, NIKDY jej nevytahujte. Po vytažení by krev tekla ještě více. V případě poranění rukou nebo nohou tyto zvedněte nad úroveň srdce, čímž zpomalíte krvácení.
  • Zaškrcení se provádí jen u extrémně závažných případů amputací, otevřených zlomenin nebo při neustávajícím masivním krvácení i při použití tlakového obvazu.
  • VŽDY se řiďte pokyny záchranářů. Jsou proškolení k tomu, aby i vás coby zachránce uklidnili a poskytli vám cenné rady, jak si v dané situaci poradit.

Bodnutí hmyzem a první pomoc

Hmyzí bodnutí je vždy nepříjemná šlamastika a zpravidla dost bolí. Ačkoliv alergická reakce po bodnutí hmyzem postihuje jen asi 1% osob, způsobuje často život ohrožující stavy, se kterými si musíte umět poradit. Příznaky alergické reakce po bodnutí hmyzem jsou většinou zarudnutí, otok, horečka, zvracení a dušnost, zrychlený tep a pokles krevního tlaku, který může vést k anafylaktickému šoku.

  1. Odstraňte žihadlo z kůže a sliznic (zůstává jen po včelím bodnutí)
  2. Chlaďte místo bodnutí. V případě bodnutí do oblasti úst nebo krku přiložte kostku ledu nebo zmrzlinu, je-li po ruce. Potírejte gelem Fenistil nebo Tantum.
  3. Pokud místo rozsáhle oteče a zrudne a nastanou celkově negativní příznaky, podejte postiženému antihistaminika (Zyrtec, Zodac, Dithiaden), až do ústupu obtíží.
  4. Pokud má u sebe alergik (který o alergii ví) adrenalinové pero, aplikujte jej do svalu nebo dle přiloženého návodu, který je součástí pera.
  5. Bodnutí vosou – bolí, ale nezanechává žihadlo v ráně. Lze použít neutralizaci kyselinou jako je ocet, cibule nebo šťáva z citronu.
  6. Bodnutí včelou – Lze použít neutralizaci zásadou – mýdlo, roztok jedlé sody.
  7. Pokud se začne stav postiženého zhoršovat, proveďte protišoková opatření a ihned volejte záchranné složky na 155 nebo 122.

Popáleniny a opařeniny

Popáleniny se řadí mezi nejzávažnější a nejbolestivější zranění. Přesto se mohou při grilování, opékání a vůbec táboření velmi snadno stát. Popáleniny způsobuje kontakt se suchým a intenzivním teplem (oheň, dotknutí se rozpáleného předmětu). Opařeniny způsobuje kontakt s horkými tekutinami (voda, rozpálený olej).

Při popálenině nebo opaření dodržujte vždy zásadní pravidla:

  1. Zachovejte chladnou hlavu a rychlé rozvažování.
  2. Myslete na vlastní bezpečnost
  3. Zavolejte první pomoc na 155 nebo 112 a postupujte dle pokynů záchranářů.

Jak postupovat:

V případě popálení i opaření musíte v první řadě postižené místo chladit, chladit a chladit. Používejte studenou vodu. Nikdy led nebo sníh, čímž byste postiženému ještě více uškodili. Nesundávejte z kůže přiškvařený oděv. Vždy chlaďte přes něj. U menších popálenin a opařenin co pár cm2 chlaďte poraněné místo opakovaně. Výrazně to uleví od bolesti.

U rozsáhlých popálenin hrozí při intenzivním chlazení riziko podchlazení, zejména u malých dětí. Chladíme tedy max. do 5% povrchu těla (obličej, krk, ruce, citlivé partie). Pokud jde o popálení hrudníku, břicha nebo zad, zchlaďte místo jen jednorázově na pár vteřin. Je-li to možné, sundejte postiženému prsteny, přívěsky, hodinky. Popálená místa otékají a tyto předměty pak mohou ublížit.

Kdy chladit studenou vodou a kdy ne?

Obecné doporučení praví – chlaďte vždy. Jen v případě větších popálenin předejděte riziku podchlazení.

Kdy sundávat textilie z popálené kůže?

Jen v případě, že není přiškvařené, v daném případě chlaďte jen přes textil.

 

Pokud není nikdo v přímém ohrožení života, můžete se pustit do ošetřování dalších zranění a provést opatření jako:

Vyčistit rány a tyto ošetřit
Citlivě zafixovat zlomeniny a poranění kloubů.
Zajistit tepelný komfort zraněným

© 2018 MP Krásno, a.s.